Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vaše názory kolem vztahu psychiky a SLE

14. 4. 2008

Moje milé     

   

 

 

Myspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter Graphics

 

 

 

 

 

Myspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter Graphics           Myspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter Graphics               Myspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter Graphics            Myspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter GraphicsMyspace Glitter Graphics, MySpace Graphics, Glitter Graphics


Hlavní tema :

co si myslím, nebo spíš cítím, že je psychická nebo i jíná příčina mých potíží, které vyústily v SLE?


 

Obrazek

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Vlci

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

zamyšlení,zajímavé!!!

(síma, 3. 6. 2008 21:22)

Jedna holistická moudrost říká: "Když se ve svém zdraví dostaneš do patové situace, nedostaneš se z ní, dokud hranici svého duchovního poznání neposuneš o stupeň výše, neboť člověk není jenom tělo, ale také duše. Musíš pochopit, co tvá nemoc znamená, proč přišla, a co ti přináší. A pokud to pochopíš, pak teprve se začneš uzdravovat."

Ludmile

(janina, 3. 6. 2008 21:08)

diky, ty taky :))) a co nejmin starosti a co nejvic radosti :)))

at vlk nezlobi,

ahoj

Jana

Símě

(Ludmila, 31. 5. 2008 13:46)

čtu podruhé Cestu a dělám si výpisky. Začínám tušit, že máš pravdu - odkaz na tvůj příspěvek z 24.5. Přesto ale trvám na tom, že je třeba vědět co s tím. Jinak nechat emoce nekontolovaně bujet, je dost nebezpečné. Vím to z vlastní zkušenosti.
Příběh popsaný na straně 64 je můj. Já skončila na plicním ARO ve FNMotol. Ahoj Janino, souhlasím s Tebou. Měj se také pěkně.

dodatek

(janina, 26. 5. 2008 22:16)

teda k tomu prispevku z 24.5. 14:15

Sime

(janina, 26. 5. 2008 22:15)

Simo, vyborne a dokonale napsano. myslim si presne, nedokazala bych to tak presne popsat jako ty. diky moc za ten prispevek.

mej se pekne.

Magdě

(Ludmila, 26. 5. 2008 7:57)

Děkuji. Koukla jsem se na stránky modrého anděla, jsou určitě zajímavé. Napřed se zkusím spojit se svou bývalou terapeutkou. Dělala něco podobného, ale nedotáhla to dokonce. Je to mladá holka, třeba jí to bude zajímat. Dám vědět. Ahoj

něco jsem našla

(magda, 25. 5. 2008 15:40)

Ludmilo,pokud tě zajímá terapeut,myslím,že by to mohl být on:
vede sice kursy,ale osobní sezení taky poskytuje...
http://www.blue-angel.cz/Cyklus_seminaru_MOJE_CESTA.html
Zkus to prozkoumat, pokud by ti seděl,ideální.
papa,měj se!

Oběti

(Ludmila, 24. 5. 2008 21:52)

Vítám Tě Magdo. Článkem Toma jsem také nadšena. Komunikace s bohy našeho podvědomí není zase tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Myslím, že to není jen o tom jim přinášet oběti, ať už hmotné, či nehmotné. Boha musíš napřed poznat a komunikovat s ním. Mám teď za sebou dvě archetypální konstelace, tak začínám tušit, jak je to silné a že to není zrovna legrace. Úplnou oběť chtěl po svých následovatelech i Ježíš Kristus a to není tak dávno, či pradávno. Ostatně bozi jsou nesmrtelní, takže stále současní, jen my smrtelníci, jsme občas zapomněli, jak s nimi komunikovat.
Símo ještě k Cestě. Ta silně prožitá emoce, co Brandon popisuje na konci svého vyprávění, by asi nemocného s autoimunním onemocněním zabila. Je to můj názor - obava. Prostě do toho bych sama nešla a nikomu z pac. s lupusem bych to nedoporučila. Na druhou stranu provádění popsaného řízeného prožití emocí, kdy v emoci jsi maximálně 15 sec. a jdeš dál, je obrovská šance se osvobodit od vnitřních bloků a být svobodná. Podle mého, chce to někoho zkušeného, aby nám to ukázal. Optimální by byl účastník semináře Brandon. B.B. to dělá minimálně 10 let, tak si myslím, že někoho objevíme - zadávám inserát do akáši. Ahoj

ůvaha

(Magda, 24. 5. 2008 21:26)

Ahoj,jsem tu prvně,ale po přečtení stránek od kluka s únavovým syndromem začínám vážně uvažovat o otázce oběti.Co jsem ochotna obětovat,abych se zbavila svojí nemoci..načem vevnitř lpím???Kdybych měla přinést božstvu (jako za pradávna:o))nějakou obět výměnou za uzdravení...co by to bylo?
Nedá mi to spát...jak to máte vy?Napadlo Vás to taky nebo je to podle Vás blbost???
Určitě to není nic hmotného,spíš vnitřního.
Skutečná obět je potom symbolem toho vnitřního rozhodnutí...

Ludmilo,tak to se shodnem

(síma, 24. 5. 2008 20:48)

Já jsem si asi vyložila tvoje tvrzení trochu jinak,tak vznikají nedorozumění.:o)Promin!
Pro mě je jen záhadou,jak B.Bays knihu uvést důsledně do praxe a jestli se tak dá i špatným emocím předejít nebo je "ošetřovat" už když vznikají..např.něco se děje,co mě vadí,tak najdu formu,jak to říct, abych to nemusela ukládat do sebe a tím pádem potlačovat...
Podle mě je to být ve střehu a práce na celý život.
...jaký je názor vás,ostatních?

Símě

(Ludmila, 24. 5. 2008 15:46)

randon B.doporučuje emoci najít, uvědomit si, prožít, ale nesetrávat v ní nijak dlouho. A hledat co je za ní. Většinou další emoce. Opět, uvědomit si co dělá na tělesné rovině, prožít a hledat co jí vyvolalo, co je za tím atd. To je něco úplně jiného, než emoce nechat bujet.
Teď jsem četla vynikající článek Toma. Má chronický únavový syndrom a napsal svůj příběh. Agátka nám ho dala na Novinky. Agátko díky. Děvčata, pokud jste ho nečetla - doporučuji přečíst. Napsala jsem mu, tak uvidím, zda se ozve.
Teď opět jsem nucena se potýkat s chronickým stresem ze strany manžela. Mohu situaci pojmenovat, snažit se řešit a když to nejde, tak ignorovat. Nemá cenu si ještě sama ubližovat, když mě ubližují ostatní. Když se rozčílím, rozlobím, poškodím jen sama sebe a nic se nezmění. Změnit můžeš jen sám sebe. Je asi dobré mít se rád.

dodatek k Ludmile...

(síma, 24. 5. 2008 14:16)

napadlo me:když řekneš NE emoci - vznikne NEMOC.

Ludmilo

(síma, 24. 5. 2008 14:15)

..právě pro toto nepochopení,které tady hlásáš,se lidem nevede svoje potlačené emoce "uzdravit"...přečti si Cestu ještě mockrat, ona přece doporučuje emoci najít,prožít a dostat se tak dál a nakonec toho člověka,nebo víc lidí,kterých se ta emoce týkala, pozvat k táborovému ohni...atd atd...
Zznávám,že tohle člověk nemůže dělat sám,ale aspon ve dvojici nebo s terapeutem,ale to,co říkáš:nenechat emoce rozbujet není pravý výraz (naznačuje to,že neposlušné emoce prostě potlačíme..:o((().Emoce se musejí nechat pod kontrolou prožít a zpracovat,alias udělat akt "odpuštění" a vyrovnání se s těmi,kterých se ta emoce týkala,když vznikla.ne potlačovat nebo ovládat,to právě vede k nemoci.
Je to tak srozumitelnější a přijatelnější???...
papa,síma
PS: jsou to jen mé závěry z knížky a jiných zdrojů,pokud si někdo myslíte něco jinýho,napiště,diskutujeme přece...:o)))

Emoce

(Ludmila, 24. 5. 2008 13:48)

Děvčata, s emocemi není radno si zahrávat. Nevím, kde jste přišly k názoru, že je třeba nechat emoce proběhnout. Brandon Bays toto určitě neradí a z hlediska klasické i alternativní medicíny je to nesmysl. Holky lupusinky nebudu se teď rozepisovat podrobně, ale pokud chcete na sobě expedimentovat, tak buďte zajištěné Medrolem nebo Prednisonem. Fakt je to tak zvaně o ústa. To co radí Brandon B. je super. Vlastně to může dělat každý sám, ale je lepší mít supervizora. Za kvalitního psychosomatika, který umí praxi jsem ochotna i dojíždět. Před léty jsem chodila k jedné mladé psycholožce - myslím, že to byla studentka. Ta se pokoušela a něco podobného, ale nedotáhla to do konce. Pokusím se jí najít. Sdružení, kde pracovala už zaniklo. Nebyly uvolněné peníze. On psychosomatolog není hned každý OK. Dost doktorů, kteří jsou v praxi, žádné výsledky nemá. Je to pochopitelně podáváno, jako vina pacienta, nebo nemožnost léčení daného problému.
Na stránkách Brandon B. jsem viděla její fotku - je to krásná žena. Jsem vděčná, za jakoukoliv konverzaci na toto téma. To, že máme odlišné názory, je dobře.

Ludmilo

(janina, 23. 5. 2008 22:10)

vsechny ty veci musi jit ruku v ruce, to je pravda. prvni vec - cas - na sebe i na veci kolem (na urovnani nesrovnalosti - jakehokoli druhu), urceni priorit (tedy zejmena co TY chces a ne CO se od tebe ocekava nebo co "musis"), ocisteni - po vsech strankach - tady souhlasim s alternativni medicinou - (samozrejme pri zachovane lecbe, nikoli nahradou za ni, ale to my vime a ostatni si prectou) - zkusit to podle zasad celostni mediciny - neni to vymysl - v rovnovaze musi byt telo, duch i duse, aby vysledek byl optimalni. zni to mozna smesne, ale je to pravda. pak se to da. proto - jak rikam, neni to pro kazdeho. ale uvidis, ze az se zbavis nekterych potizi, zmirni se jako zazrakem i tohle...
co se tyce tech emoci - souhlasim se Simou - je potreba to nechat probehnout se vsemi moznymi dusledky. che to rozhodne trochu odvahy a neda se to uspechat. je to u kazdeho jine, podle mne, neda se to univerzalne "predat".
zkus to uvidis, napriklad homeopatie je dobra vec. (pri lecbe, samozrejme). ale kazdemu sedi neco jineho. zacit muzes pomalu, pozvolna, nikde neni stanoveno, ze tehdy a tehdy ma byt to a to.
uvidis sama. dej vedet, jak pokracujes, kdyz budes chtit.

ahoj a mej se co nejlip to jde.

kandida

(Ludmila, 23. 5. 2008 21:04)

Děvčata děkuji za zájem. Naštěstí nemám problémy v gynekol. oblasti. Nám kandidu v krku a jícnu. Byla by namístě ta strava. Jenže zatím nejsem psychicky v pohodě natolik, abych to zvládla. Teoreticky to samozřejmě zvládám odříkat perfektně, horší to je s praxí. Krom toho mám za sebou několik let makrobiotiky. Je mi jasné, že potraviny jsou velmi důležité. Ale ono je důležitých věcí víc a povětšinou se na ně kašle. Holky ale potěšily jste mě, děkuji.Děkuji moc.
Símo, já jsem tu emocionální cestu pochopila úplně jinak. Musím to přečíst ještě jednou a pečlivěji. Ahoj

Ludmile

(síma, 23. 5. 2008 12:20)

kandida se dá taky ovlivnit...jídlo je super nápad!!!
najdes spoustu info tady(neplatí to jenom pro vaginalni kandidosu...), zkusilas neco z toho?..nebo vsechno?...ale spolu???
https://lupusinky.estranky.cz/clanky/diskuse-o-problemech-u-lupusu_/zanety-gynekologicke-nejen-u-lupusu____o__

Ludmilko

(síma, 23. 5. 2008 12:17)

nenechat si rozbujet negativní emoce...jisté nepochopení v této větě cítím.Podle Cesty a i jiných nauk právě musíš nechat svoje emoce žít, a prožít si je...jakoby skočit do jejich nitra.
Potlačuje se doted a nese to tyto nasledky.Celá společnost je prostě emočně potlačená.Ani pozitivni myšlení není to pravé.Takže vzhůru do emocí!!

Ludmile

(janina, 22. 5. 2008 21:42)

ahoj Ludmilo,

to se da dobre ovlivnit stravou - neni to tedy pro kazdeho, zalezi na tom, co sneses, urcite bych se poradila s doktorem, co a jak, ale zakladem je vynechani nekterych potravin - kdyz se stav zlepsi, je na pul vyhrano. potraviny potom postupne znovu po trech tydnech zarazovat a uvidis, co dela neporadek. to se pak musi jako u alergie navzdy vyradit. ale myslim, ze to stoji za to. ty potraviny: jsou to hlavne bila (psenicna, zitna, apod.) mouka a vyrobky z ni, maslo, mleko a mlecne vyrobky, bily cukr, sladkosti (sacharidy, tuky, konzervanty, barviva, apod.). v kuchyni se to da dobre nahradit. snad jsem na nic nezapomnela.

mej se dobre, at to moc nezlobi.

pozor na emoce

(Ludmila, 22. 5. 2008 12:19)

Přestože si uvědomuji, že lupusinkové stránky svými příspěvky zahlcuji - je to samá Ludmila, tak mi to nedá, abych Vám nesdělila poslední zkušenost s imunitouu SLE. Delší dobu - roky - mám pomnoženou kandidu, která mi mi, tu víc, tu míň, ztrpčuje život. Nyní se mi pomocí návodu v Cestě začalo dařit lépe. Jenže čert nikdy nespí a vždy někoho nastrčí. Já mu zase sedla na vějičku a po rodinné konverzaci jsem v sobě nechala kvasit negativní emoce. To byla živná půda pro kandidu. Už jsem na ní skoro zapomněla a tak se přihlásila. Jednoznačný spouštěč negativní emoce. Je to jak cukr ve vlažném mléku pro droždí, nebo heslo Hrnečku vař pro pohádkový hrneček na dobrou kaši. Žadný hmotný materiální lék nezabral, kandida bujela dál. Heslem pro zastavení nebylo jen "hrnečku dost" ale i homeopaticky zpracovaná kandida.
Je jasné, že na sobě musím pracovat a nenechat si rozbujet negativní emoce, byť si myslím, že jsou oprávněné. Trest se dostaví v zápětí.
Papa a pište něco o sobě. Ať mi není smutno, a neplácám se v rodiné kaši.