Očkování a lupus

Očkování :

Lupus je autoimunitní onemocnění, kdy imunitní systém útočí nejen proti bakteriím a virům z vnějšího prostředí, ale zároveň také proti struktuře vlastního organismu.

V případě lupusu je touto strukturou jakákoli tkáń v organismu, kterou si lupus(vlastně bílé krvinky, které protilátky v těle vyrábějí ) vybere.

Cílem léčby lupusu je samozřejmě snížit aktivitu poškozujícího zánětu. K tomu slouží řada protizánětlivých léků (viz terapie).

klik:

www.lupusinky.estranky.cz/clanky/lecba-lupusu

nebo

www.lupusinky.estranky.cz/clanky/lecba-lupusu/zamysleni-o-leceni-lupusu

Důležitá je ale také prevence zhoršení choroby, tedy snaha vyvarovat se zbytečné aktivace imunitního systému.

Mezi aktivátory imunitního systému patří:

1. infekce – vždy je nutné včasné zaléčení infekce dobře zvoleným antibiotikem, u pacientů s opakovanými infekcemi je na místě vyšetření imunologem

INFO ZDE:

www.lupusinky.estranky.cz/clanky/nejcastejsi-otazky-a-odpovedi/akutni-i-chronicke--infekce-u-lupusu_-pozor_

2. očkování

informace na této straně...

3. kouření – aktivace je 2x častější u kuřáků než u nekuřáků

4. chronický stres

Další možnosti aktivace lupusu si prostudujte TADY:

www.lupusinky.estranky.cz/clanky/zivot-s-lupusem/na-co-dat-u-lupusu-velky-pozor

Obrazek

Očkování (vakcinace) znamená :

podání oslabeného nebo mrtvého mikroorganismu (bakterie, viru) nebo jeho důležité součásti do organismu s cílem vytvořit dostatečnou obranyschopnost proti tomuto mikroorganismu. Aby očkování fungovalo, je zřejmé, že musí dojít k aktivaci imunitního systému, což ale zároveň činí očkování rizikovým pro pacienta s lupusem.

Vždy je nutno pečlivě zvážit, zda je očkování v daném případě skutečně nezbytné!

Nebezpečí infekcí je u dětí s SLE zvýšeno. Proto mají preventivní opatření včetně

očkování velký význam. Očkování podle běžného očkovacího kalendáře nemůže ale být

vždy dodrženo. Pacienti s těžkým aktivním onemocněním nemohou být očkováni. V

případě léčby glukokortikoidy a jinými imunitu snižujícími léky se nepodávají živé

Page 8

sourozenců, protože se oslabený virus může přenášet z osoby na osobu. Očkování

neživými vakcínami včetně očkování proti chřipce je možno podat. Vakcína proti

pneumokokovi je dokonce doporučována, zejména u pacientů se sníženou funkcí sleziny.

Jak je to s pohlavním životem, těhotenstvím a antikoncepcí ?

Většina žen s SLE je schopná otěhotnět a přivést na svět zdravé dítě. Těhotenství je třeba

pokud možno plánovat tak, aby k početí došlo až dostatečně dlouhou dobu po vysazení

léků, které mohou poškodit plod. Nemoc by měla tedy být dostatečně dlouho pod

kontrolou bez léčby nebo jen s malou dávkou glukokortikoidů. V době aktivního

onemocnění nebo při užívání určitých léků mohou být s případným otěhotněním potíže,

ale v žádném případě se nelze spoléhat na žádné z podávaných léků jako na prostředky,

které otěhotnění zabrání. SLE může také působit opakované spontánní potraty, předčasný

porod a onemocnění novorozence, označované jako neonatální lupus (viz apendix 2).

Rizikovým faktorem problémů v těhotenství je přítomnost antifosfolipidových protilátek.

Těhotenství může zhoršit příznaky SLE nebo vyvolat jeho znovuvzplanutí. Proto ženy s

lupusem které plánují těhotenství nebo otěhotní neplánovaně by měly být sledovány na

specializovaných pracovištích, kde se porodníci zaměřují na problematiku SLE a úzce

spolupracují s revmatology.

Některé léky podávané u SLE mohou způsobit snížení plodnosti mužů. Obecně platí, že

jak dívky, tak chlapci mají být včas poučeni o problematice těhotenství v souvislosti s

SLE a nutnosti vhodné antikoncepce. Nejbezpečnější formou jsou barierové metody,

zejména kondom, v kombinaci se spermicidními prostředky. Hormonální antikoncepce

není vhodná, protože může zvyšovat riziko vzplanutí SLE a u vnímavých jedinců i

rozvoje dalších závažných komplikací (žilních trombózy).

APENDIX 1.

Antifosfolipidový syndrom

Antifosfolipidový syndrom (APLS) je označení stavu, při němž dochází díky působení

autoprotilátek (antifosfolipidové protilátky) ke zvýšení srážlivosti krve a rozvoji krevních

sraženin uvnitř cév, nejčastěji žil (trombóza). APLS může být jedním z klinických

projevů SLE (sekundární APLS) nebo může existovat samostatně (primární APLS). Při

postižení cév v mozku mohou být kromě bolestí hlavy přítomny různé další neurologické

projevy, typickým kožním projevem je tzv. livedo reticularis. Při vzniku sraženiny ve

velkých žilách (např. dolních končetin) je pacient ohrožen jejich uvolněním do cévního

řečiště a vmetením do plic, které může být život ohrožující komplikací (plicní embolie).

Antifosfolipidové protilátky mohou komplikovat těhotenství (viz výše). V léčbě APLS se

používají léky ředící krev (antikoagulancia), jako je heparin a warfarin, v prevenci se

může uplatnit nízkodávkovaná kyselina acetylosalicylová (aspirin).

U většiny dětí se zjištěnými antifosfolipidovými protilátkami k rozvoji trombózy nikdy

nedojde. Je třeba vyvarovat se rizikových faktorů, kterými jsou kouření a hormonální

antikoncepce.

APENDIX 2.

Neonatální lupus

Page 9

Tyto autoprotilátky má asi 1/3 žen s SLE, mohou však být přítomny i u žen bez

klinických projevů SLE.

NLE se velice liší od SLE. Je to onemocnění časově omezené, většina projevů vymizí bez

léčby a bez následků během 3-6 měsíců života dítěte. Nejčastějím projevem je vyrážka,

zejména na místech vystavených světlu. Dalším projevem mohou být přechodné změny v

krevním obrazu a zvýšení jaterních testů. Vzácnou, ale závažnou komplikací je rozvoj

poruchy srdečního rytmu v podobě tzv. vrozeného síňokomorového (AV) bloku,

působícího velmi pomalý srdeční tep, v nejtěžších případech vedoucí k úplné zástavě

srdce a úmrtí plodu. Tato komplikace se rozvíjí časně v průběhu těhotenství (mezi 15.-

25.týdnem) a lze ji zjistit vyšetřením srdce plodu ultrazvukem. U novorozenců je tato

porucha trvalého charakteru a větinou vyžaduje použití kardiostimulátoru. Děti, které

prodělaly NLE, se vyvíjejí a rostou normálně a riziko rozvoje SLE v pozdějím věku se u

nich nezdá být výrazně zvýšeno.

Nebezpečí infekcí je u dětí s SLE zvýšeno. Proto mají preventivní opatření včetně

očkování velký význam. Očkování podle běžného očkovacího kalendáře nemůže ale být

vždy dodrženo. Pacienti s těžkým aktivním onemocněním nemohou být očkováni. V

případě léčby glukokortikoidy a jinými imunitu snižujícími léky se nepodávají živé

Nebezpečí infekcí je u dětí s SLE zvýšeno. Proto mají preventivní opatření včetně

vždy dodrženo. Pacienti s těžkým aktivním onemocněním nemohou být očkováni. V

případě léčby glukokortikoidy a jinými imunitu snižujícími léky se nepodávají živé

očková

Nebezpečí infekcí je u dětí s SLE zvýšeno. Proto mají preventivní opatření včetnění velký význam. Očkování podle běžného očkovacího kalendáře nemůže ale být

vždy dodrženo. Pacienti s těžkým aktivním onemocněním nemohou být očkováni. V

případě léčby glukokortikoidy a jinými imunitu snižujícími léky se nepodávají živé

Výjimkou je nutné očkování proti 100% smrtícímu onemocnění – tetanu.

Jedná se o neaktivní očkovací látku ( tvoří ji pouze produkt bakterie tetanu – tzv. toxoid), která proto neaktivuje imunitní systém tak agresivně jako očkovací látky se samotnou bakterií nebo virem a je ve vztahu k RS relativně bezpečná.

Očkování proti tetanu by mělo probíhat v pravidelném intervalu – dosud udávaných 10 let je v současné době prodlužováno na 15 let, rovněž je dostupné vyšetření hladiny protilátek, která - je-li dostatečná - umožní ještě termín očkování dále posunout.

Očkování neživými vakcínami včetně vakcinaci proti chřipce je za určitých podmínek možné podat.

Vakcína proti pneumokokovi je dokonce doporučována,

zejména u pacientů se sníženou funkcí sleziny.

Pro všechna ostatní očkování platí uvážlivé zhodnocení

skutečného rizika

infekčního onemocnění a nutnosti očkovat !

vždy dodrženo. Pacienti s těžkým aktivním onemocněním nemohou být očkováni. V

případě léčby glukokortikoidy a jinými imunitu snižujícími léky se nepodávají živé

Page 8

12/2003

sourozenců, protože se oslabený virus může přenášet z osoby na osobu. Očkování

než

očkovací látky. Živou vakcínou proti dětské obrně by neměl být očkován ani žádný ze ivými vakcínami včetně očkování proti chřipce je možno podat. Vakcína proti