Očkování
:
Lupus je autoimunitní onemocnění, kdy imunitní systém útočí nejen proti bakteriím a virům z vnějšího prostředí, ale zároveň také proti struktuře vlastního organismu.
V případě lupusu je touto strukturou jakákoli tkáń v organismu, kterou si lupus(vlastně bílé krvinky, které protilátky v těle vyrábějí ) vybere.
Cílem léčby lupusu je samozřejmě snížit aktivitu poškozujícího zánětu. K tomu slouží řada protizánětlivých léků (viz terapie).
klik:
www.lupusinky.estranky.cz/clanky/lecba-lupusu
nebo
www.lupusinky.estranky.cz/clanky/lecba-lupusu/zamysleni-o-leceni-lupusu
Důležitá je ale také prevence zhoršení choroby
, tedy snaha vyvarovat se zbytečné aktivace imunitního systému.
Mezi aktivátory imunitního systému patří
:
1. infekce – vždy je nutné včasné zaléčení infekce dobře zvoleným antibiotikem, u pacientů s opakovanými infekcemi je na místě vyšetření imunologem
INFO ZDE:
www.lupusinky.estranky.cz/clanky/nejcastejsi-otazky-a-odpovedi/akutni-i-chronicke--infekce-u-lupusu_-pozor_
2. očkování
informace na této straně...
3. kouření – aktivace je 2x častější u kuřáků než u nekuřáků
4. chronický stres
Další možnosti aktivace lupusu si prostudujte TADY:
www.lupusinky.estranky.cz/clanky/zivot-s-lupusem/na-co-dat-u-lupusu-velky-pozor
Očkování 
(vakcinace)
znamená :
podání oslabeného nebo mrtvého mikroorganismu (bakterie, viru) nebo jeho důležité součásti do organismu s cílem vytvořit dostatečnou obranyschopnost proti tomuto mikroorganismu. Aby očkování fungovalo, je zřejmé, že musí dojít k aktivaci imunitního systému, což ale zároveň činí očkování rizikovým pro pacienta s lupusem.
Vždy je nutno pečlivě zvážit, zda je očkování v daném případě skutečně nezbytné
!
Nebezpečí infekcí je u dětí s SLE zvýšeno. Proto mají preventivní opatření včetně
očkování velký význam. Očkování podle běžného očkovacího kalendáře nemůže ale být
vždy dodrženo. Pacienti s těžkým aktivním onemocněním nemohou být očkováni. V
případě léčby glukokortikoidy a jinými imunitu snižujícími léky se nepodávají živé
sourozenců, protože se oslabený virus může přenášet z osoby na osobu. Očkování
neživými vakcínami včetně očkování proti chřipce je možno podat. Vakcína proti
pneumokokovi je dokonce doporučována, zejména u pacientů se sníženou funkcí sleziny.
Jak je to s pohlavním životem, těhotenstvím a antikoncepcí ?
Většina žen s SLE je schopná otěhotnět a přivést na svět zdravé dítě. Těhotenství je třeba
pokud možno plánovat tak, aby k početí došlo až dostatečně dlouhou dobu po vysazení
léků, které mohou poškodit plod. Nemoc by měla tedy být dostatečně dlouho pod
kontrolou bez léčby nebo jen s malou dávkou glukokortikoidů. V době aktivního
onemocnění nebo při užívání určitých léků mohou být s případným otěhotněním potíže,
ale v žádném případě se nelze spoléhat na žádné z podávaných léků jako na prostředky,
které otěhotnění zabrání. SLE může také působit opakované spontánní potraty, předčasný
porod a onemocnění novorozence, označované jako neonatální lupus (viz apendix 2).
Rizikovým faktorem problémů v těhotenství je přítomnost antifosfolipidových protilátek.
Těhotenství může zhoršit příznaky SLE nebo vyvolat jeho znovuvzplanutí. Proto ženy s
lupusem které plánují těhotenství nebo otěhotní neplánovaně by měly být sledovány na
specializovaných pracovištích, kde se porodníci zaměřují na problematiku SLE a úzce
spolupracují s revmatology.
Některé léky podávané u SLE mohou způsobit snížení plodnosti mužů. Obecně platí, že
jak dívky, tak chlapci mají být včas poučeni o problematice těhotenství v souvislosti s
SLE a nutnosti vhodné antikoncepce. Nejbezpečnější formou jsou barierové metody,
zejména kondom, v kombinaci se spermicidními prostředky. Hormonální antikoncepce
není vhodná, protože může zvyšovat riziko vzplanutí SLE a u vnímavých jedinců i
rozvoje dalších závažných komplikací (žilních trombózy).
APENDIX 1.
Antifosfolipidový syndrom
Antifosfolipidový syndrom (APLS) je označení stavu, při němž dochází díky působení
autoprotilátek (antifosfolipidové protilátky) ke zvýšení srážlivosti krve a rozvoji krevních
sraženin uvnitř cév, nejčastěji žil (trombóza). APLS může být jedním z klinických
projevů SLE (sekundární APLS) nebo může existovat samostatně (primární APLS). Při
postižení cév v mozku mohou být kromě bolestí hlavy přítomny různé další neurologické
projevy, typickým kožním projevem je tzv. livedo reticularis. Při vzniku sraženiny ve
velkých žilách (např. dolních končetin) je pacient ohrožen jejich uvolněním do cévního
řečiště a vmetením do plic, které může být život ohrožující komplikací (plicní embolie).
Antifosfolipidové protilátky mohou komplikovat těhotenství (viz výše). V léčbě APLS se
používají léky ředící krev (antikoagulancia), jako je heparin a warfarin, v prevenci se
může uplatnit nízkodávkovaná kyselina acetylosalicylová (aspirin).
U většiny dětí se zjištěnými antifosfolipidovými protilátkami k rozvoji trombózy nikdy
nedojde. Je třeba vyvarovat se rizikových faktorů, kterými jsou kouření a hormonální
antikoncepce.
APENDIX 2.
Neonatální lupus
Tyto autoprotilátky má asi 1/3 žen s SLE, mohou však být přítomny i u žen bez
klinických projevů SLE.
NLE se velice liší od SLE. Je to onemocnění časově omezené, většina projevů vymizí bez
léčby a bez následků během 3-6 měsíců života dítěte. Nejčastějím projevem je vyrážka,
zejména na místech vystavených světlu. Dalším projevem mohou být přechodné změny v
krevním obrazu a zvýšení jaterních testů. Vzácnou, ale závažnou komplikací je rozvoj
poruchy srdečního rytmu v podobě tzv. vrozeného síňokomorového (AV) bloku,
působícího velmi pomalý srdeční tep, v nejtěžších případech vedoucí k úplné zástavě
srdce a úmrtí plodu. Tato komplikace se rozvíjí časně v průběhu těhotenství (mezi 15.-
25.týdnem) a lze ji zjistit vyšetřením srdce plodu ultrazvukem. U novorozenců je tato
porucha trvalého charakteru a větinou vyžaduje použití kardiostimulátoru. Děti, které
prodělaly NLE, se vyvíjejí a rostou normálně a riziko rozvoje SLE v pozdějím věku se u
nich nezdá být výrazně zvýšeno.
Nebezpečí infekcí je u dětí s SLE zvýšeno. Proto mají preventivní opatření včetně
očkování velký význam. Očkování podle běžného očkovacího kalendáře nemůže ale být
vždy dodrženo. Pacienti s těžkým aktivním onemocněním nemohou být očkováni. V
případě léčby glukokortikoidy a jinými imunitu snižujícími léky se nepodávají živé
Nebezpečí infekcí je u dětí s SLE zvýšeno. Proto mají preventivní opatření včetně
vždy dodrženo. Pacienti s těžkým aktivním onemocněním nemohou být očkováni. V
případě léčby glukokortikoidy a jinými imunitu snižujícími léky se nepodávají živé
očková
Nebezpečí infekcí je u dětí s SLE zvýšeno. Proto mají preventivní opatření včetnění velký význam. Očkování podle běžného očkovacího kalendáře nemůže ale být
vždy dodrženo. Pacienti s těžkým aktivním onemocněním nemohou být očkováni. V
případě léčby glukokortikoidy a jinými imunitu snižujícími léky se nepodávají živé
Výjimkou je nutné očkování proti 100% smrtícímu onemocnění – tetanu.
Jedná se o neaktivní očkovací látku ( tvoří ji pouze produkt bakterie tetanu – tzv. toxoid), která proto neaktivuje imunitní systém tak agresivně jako očkovací látky se samotnou bakterií nebo virem a je ve vztahu k RS relativně bezpečná.
Očkování proti tetanu by mělo probíhat v pravidelném intervalu – dosud udávaných 10 let je v současné době prodlužováno na 15 let, rovněž je dostupné vyšetření hladiny protilátek, která - je-li dostatečná - umožní ještě termín očkování dále posunout.
Očkování neživými vakcínami včetně vakcinaci proti chřipce je za určitých podmínek možné podat.
Vakcína proti pneumokokovi je dokonce doporučována,
zejména u pacientů se sníženou funkcí sleziny.
Pro všechna ostatní očkování platí uvážlivé zhodnocení 
skutečného rizika 
infekčního onemocnění a nutnosti očkovat !
vždy dodrženo. Pacienti s těžkým aktivním onemocněním nemohou být očkováni. V
případě léčby glukokortikoidy a jinými imunitu snižujícími léky se nepodávají živé
12/2003
8
sourozenců, protože se oslabený virus může přenášet z osoby na osobu. Očkování
než
očkovací látky. Živou vakcínou proti dětské obrně by neměl být očkován ani žádný ze ivými vakcínami včetně očkování proti chřipce je možno podat. Vakcína proti
pneumokokovi je dokonce doporučována, zejména u pacientů se sníženou funkcí sleziny.
Jak je to s pohlavním životem, těhotenstvím a antikoncepcí ?
Většina žen s SLE je schopná otěhotnět a přivést na svět zdravé dítě. Těhotenství je třeba
pokud možno plánovat tak, aby k početí došlo až dostatečně dlouhou dobu po vysazení
léků, které mohou poškodit plod. Nemoc by měla tedy být dostatečně dlouho pod
kontrolou bez léčby nebo jen s malou dávkou glukokortikoidů. V době aktivního
onemocnění nebo při užívání určitých léků mohou být s případným otěhotněním potíže,
ale v žádném případě se nelze spoléhat na žádné z podávaných léků jako na prostředky,
které otěhotnění zabrání. SLE může také působit opakované spontánní potraty, předčasný
porod a onemocnění novorozence, označované jako neonatální lupus (viz apendix 2).
Rizikovým faktorem problémů v těhotenství je přítomnost antifosfolipidových protilátek.
Těhotenství může zhoršit příznaky SLE nebo vyvolat jeho znovuvzplanutí. Proto ženy s
lupusem které plánují těhotenství nebo otěhotní neplánovaně by měly být sledovány na
specializovaných pracovištích, kde se porodníci zaměřují na problematiku SLE a úzce
spolupracují s revmatology.
Některé léky podávané u SLE mohou způsobit snížení plodnosti mužů. Obecně platí, že
jak dívky, tak chlapci mají být včas poučeni o problematice těhotenství v souvislosti s
SLE a nutnosti vhodné antikoncepce. Nejbezpečnější formou jsou barierové metody,
zejména kondom, v kombinaci se spermicidními prostředky. Hormonální antikoncepce
není vhodná, protože může zvyšovat riziko vzplanutí SLE a u vnímavých jedinců i
rozvoje dalších závažných komplikací (žilních trombózy).
APENDIX 1.
Antifosfolipidový syndrom
Antifosfolipidový syndrom (APLS) je označení stavu, při němž dochází díky působení
autoprotilátek (antifosfolipidové protilátky) ke zvýšení srážlivosti krve a rozvoji krevních
sraženin uvnitř cév, nejčastěji žil (trombóza). APLS může být jedním z klinických
projevů SLE (sekundární APLS) nebo může existovat samostatně (primární APLS). Při
postižení cév v mozku mohou být kromě bolestí hlavy přítomny různé další neurologické
projevy, typickým kožním projevem je tzv. livedo reticularis. Při vzniku sraženiny ve
velkých žilách (např. dolních končetin) je pacient ohrožen jejich uvolněním do cévního
řečiště a vmetením do plic, které může být život ohrožující komplikací (plicní embolie).
Antifosfolipidové protilátky mohou komplikovat těhotenství (viz výše). V léčbě APLS se
používají léky ředící krev (antikoagulancia), jako je heparin a warfarin, v prevenci se
může uplatnit nízkodávkovaná kyselina acetylosalicylová (aspirin).
U většiny dětí se zjištěnými antifosfolipidovými protilátkami k rozvoji trombózy nikdy
nedojde. Je třeba vyvarovat se rizikových faktorů, kterými jsou kouření a hormonální
antikoncepce.
APENDIX 2.
Neonatální lupus
12/2003
klinick ch projevů SLE. ý
NLE se velice liší od SLE. Je to onemocnění časově omezené, většina projevů vymizí bez
léčby a bez následků během 3-6 měsíců života dítěte. Nejčastějím projevem je vyrážka,
zejména na místech vystavených světlu. Dalším projevem mohou být přechodné změny v
krevním obrazu a zvýšení jaterních testů. Vzácnou, ale závažnou komplikací je rozvoj
poruchy srdečního rytmu v podobě tzv. vrozeného síňokomorového (AV) bloku,
působí
přechodem určitých mateřských autoprotilátek (anti-Ro, La) placentou do oběhu plodu.cího velmi pomalý srdeční tep, v nejtěžších případech vedoucí k úplné zástavě
srdce a úmrtí plodu. Tato komplikace se rozvíjí časně v průběhu těhotenství (mezi 15.-
25.týdnem) a lze ji zjistit vyšetřením srdce plodu ultrazvukem. U novorozenců je tato
porucha trvalého charakteru a větinou vyžaduje použití kardiostimulátoru. Děti, které
prodělaly NLE, se vyvíjejí a rostou normálně a riziko rozvoje SLE v pozdějím věku se u
nich nezdá být výrazně zvýšeno.
U 
dětí:
Nebezpečí infekcí u dětí je zvýšeno, proto mají preventivní opatření včetně očkování velký význam.Musí se ale dbát na aktuální stav dítěte a proto ne vždy může být proto očkování podle běžného kalendáře dodrženo.
Nemohou být očkovány děti s aktivním onemocněním - lupusem nebo jiným akutním onemocněním (třeba,když mají kašel...), obvzlášt je-li je léčeno glukokortikoidy nebo jinými imunosupresivními látkami.
Nesmějí se podávat se živé vakcíny!!!...živou vakcínou proti dětské obrně by neměl být očkován dokonce ani žádný ze sourozenců, protože oslabený virus se může přenášet z osoby na osobu.
Očkování neživými vakcínami včetně vakcinaci proti chřipce je možno podat.
Vakcína proti pneumokokovi je dokonce doporučována,
zejména u pacientů se sníženou funkcí sleziny.
Očkování je ke zvážení při rizikovém povolání (např. očkování proti infekčnímu zánětu jater - hepatitidě u zdravotníků), na prvním místě je ale třeba vyšetřit hladinu protilátek proti mikroorganismu v krvi.
Je-li protilátek dostatek , očkování není v danou chvíli nutné....
Dále očkování zvažujeme při cestách do zahraničí, kdy je do některých zemí určité očkování dokonce povinné (např. očkování proti žluté zimnici). V takovém případě je na místě konzultace s oddělením tropické medicíny k zjištění situace a skutečné nutnosti očkování v oblasti, do které se chystáte. Svou roli hraje samozřejmě i úroveň zdravotní péče v dané zemi, protože při nízké úrovni je očkování rozhodně menším zlem.
Pokud se rozhodnete 
jakékoliv očkování podstoupit, v každém případě by mělo proběhnout ve stabilní fázi choroby -REMISI- tedy rozhodně ne v období zhoršení (flaru) nebo těsně po něm. V době očkování nesmí být aktivní žádné infekční onemocnění jak u pacienta samotného tak i v rodině pacienta. Několik dní po očkování je nezbytné vyhnout se jakékoliv větší fyzické námaze (nejlépe zůstat několik dní doma)...já dodávám, v pelíšku....
Další otázkou je, zda nevhodné a početné očkování u dětí nemůže také přispět ke vzniku autoimunitních onemocnění, mj i SLE. Více, podrobněji se o této problematice dočtete na tomto odkaze:
http://www.rozalio.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=168&Itemid=111
Jestli jte dočetli až sem a pořád Vám něco vrtá hlavou ohledně očkování, koukněte se na stránku:
http://www.ockovani.com/
nebo
http://www.vakciny.net/
Jsou tam i anonymní poradny , nebojte se položit dotaz, mě v pohodě odpověděli a hned jsem byla chytřejší .
Juch!
....ještě přikládám velmi zajímavou stránku o očkování: v podtextu má tato organizace....rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu při očkování...
http://www.rozalio.cz/
12/2003
12/2003
Nebezpečí infekcí je u dětí s SLE zvýšeno. Proto mají preventivní opatření včetně
očkování velký význam. Očkování podle běžného očkovacího kalendáře nemůže ale být
vždy dodrženo. Pacienti s těžkým aktivním onemocněním nemohou být očkováni. V
případě léčby glukokortikoidy a jinými imunitu snižujícími léky se nepodávají živé
9
8
Očkování
(Tereza, 23. 2. 2007 18:44)