Základy o nemoci lupus -FAKTA

28. 12. 2007

Obrazek

Neexistuje v současnosti laboratorní test, který jednoduše řekne:tento člověk má lupus nebo nemá.

diskoidní -kožní- lupus,

Jenom přibližně 10% případů diskoidního (kožního) lupusu se vyvine v systémový lupus - SLE.
Existují různé faktory, které myslíme, že spouštějí aktivitu lupusu nebo zapřičinují vzplanutí lupusu - jsou to:

UV záření,

některé předepsané léky,

některá ATB- antibiotika

a některé hormony

a stres!

Další faktory naleznete ZDE:

Přibližně 95%pacientů s lupusem má pozitivní ANA protilátky.
90% pacientů s lupusem jsou ženy.
Jenom 30% pacientů s lupusem má klasického motýla v obličeji, který se vyskytuje při SLE

Přibližně 10% pacientů s lupusem má léky indukovaný lupus, vyvolaný dlouhodobým užíváním některých léků. Tento druh lupusu je méně závažný, obvykle se zastaví a zmizí, když pacient přestane léky užívat. Léky u nichž existuje důkaz, že způsobují léky indukovaný lupus jsou:

prokainamid

hydralazin

isoniazid

quinidin

phenytoin

Dlouho užívaný lék proti akne Minocyclin se ukazuje také, že způsobuje častěji léky indukovaný lupus.

Léky,které mohou způsobovat exacerbaci (znovuvzplanutí) lupusu nebo zvyšovat riziko alergické reakce lidí s lupusem, jsou i některá antibiotika.Patří mezi ně:

sulfonamidy

tetracyklinová antibiotika

Termín lupus byl odvozený od latinského názvu vlka ve snaze popsat onemocnění podle nejrozpoznatelnějších rysů - to je vyrážka na lících, která evokuje prý vlčí zjev....nebo spíš ránu od kousnutí vlkem... .

Název nemoci, který my známe jako lupus, byl poprvé použit francouzem Peirrem Cazenave v roce 1851 u onemocnění kůže, nějakého druhu vyrážky, ačkoli popis příznaků lupusu byl detailně popsán už ve starověkém Řecku Hippokratem.

Mezi roky 1895 a 1903 velký vědec Wiliam Osler jasně identifikoval vnitřní orgány, které mohou být u lupusu napadeny a vyslovil podezření na jejich systémové propojení.

V roce 1948 patolog jménem Malcolm Hargreaves objevil LE buňky (lupus erythematodes cell), které byly prvním krevním testem, který napomáhal diagnose lupusu.Nacházely se u 70-80%pacientů s aktivním lupusem.

Během 50-tých let se ukázalo, že LE bunky jsou součástí reakce antinukleárních protilátek - ANA.To vedlo k objevu a vývoji dalších testů na autoprotilátky .
U 80%procent pacientů se lupus objeví (manifestuje) mezi

15. a 45. rokem věku.
Léčba lupusu spočívá v utlumení přehnané imunity ,které potom vede k zmenšení zánětu v těle a uklidnění situace - tomu se potom říká stav remise.
Nejobvyklejší používaná léčba lupusu jsou tyto skupiny léků: NSA - protizánětlivé léky, antimalarika(kterým se říká nemoc modifikující léky) a steroidy-glukokortikoidy a také imunosupresiva.Tyto léky se mohou mezi sebou kombinovat.
Nejčastěji užívaná imunosupresiva jsou cyklofosfamid,azathioprin a metotrexat, posledni dobou ještě cyklosporin a mykofenolat mofetil.
Nejobvyklejší místa výskytu lupusové vyrážky a rashe (změny zabarvení kůže) jsou dlaně,lokty a obličej.

Mnozí pacienti s lupusem jsou velmi citliví na slunce, proto potřebují velmi dobrou ochranu před sluncem v podobě krémů s UZ filtrem a stínění pleti.
Někteří pacienti udávají zhoršení lupusu po vystavení pleti UV záření nebo fluorescentním světlem.

Nikde není řečeno, jak dlouho vzplanutí lupusu bude trvat.Po počátečním vzplanutí nemoci někteří pacineti mají remisi -nikdy už nemají potom vzplanutí nemoci, ale jiní pacienti mohou mít nemoc aktivní po mnoho let.

salmonela,

herpes zoster (opar na rtu nebo kdekoli na těle podél nervů)

a candida (většinou ve formě vaginální infekce nebo infekce v ústech).

Vaginální infekce a jak na ně KLIK:

Infekce u pacientů s lupusem trvají většinou déle než u lidí, kteří lupus nemají a vyžadují kromě dlouhé léčby antibiotiky většinou i zvýšení dávky kortikoidů, bere li je pacient před onemocněním infekcí.

Unava, bolest hlavy, poruchy poznávacích funkcí (poruchy paměti, pozornosti,koncentrace) jsou příznaky, které se vyskytují u postižení centrálního nervového systému CNS.

Obrazek