...citace z ruznych stranek o antikoncepcnich metodach:

Diafragma

Je to vlastně kulatý gumový klobouček, do jehož lemu na okraji je zatavena pružná kovová spirála, která je dokonale pružná, můžeme ji snadno stlačit a po uvolnění tlaku zaujímá původní kruhovitý tvar. Poševní diafragmy se zhotovují v různých velikostech od 55 mm do 100 mm v průměru. Vhodnou velikost vybere lékař na základě gynekologického vyšetření, jiný pesar je vhodný pro mladou dívku, která ještě nikdy nebyla těhotná a jiný zase pro ženu v nejlepších letech, která má za sebou třeba několik porodů.

Nácvik zavádění této antikoncepční pomůcky by se měl provádět pod odborným dohledem. Na správném zavedení totiž spočívá celý antikoncepční efekt. Membránou by totiž měl být překryt především děložní čípek. A tady nastává občas první problém. Je zajímavé, jak poměrně malé procento žen je ochotno si zavádět prsty do vlastní pochvy natož si pak vyhmatat děložní čípek. Překvapující je také, jak malý přehled mají také naše ženy o anatomických poměrech vlastních pohlavních orgánů, občas se dokonce stává, že si pletou pochvu a dělohu. Naštěstí dnešní mladé dívky už většinou hbitě zvládnou třeba zavádění menstruačních a v anatomii genitálu by svým matkám mohly být často instruktorkami. Pesar se nejlépe zavádí po vymočení, aby byl močový měchýř zcela prázdný. Poševní membrána se palcem a třetím prstem zmáčkne ze stran a zavádí se do pochvy jako tampón, ukazovák slouží pro jakousi směrovou orientaci při zavádění. Když už je celá diafragma v pochvě zavedena, je nutno nakonec se ještě prsty se přesvědčit, že horní okraj kryje děložní čípek a okrajová pružina je v tak zvané zadní poševní klenbě. Membrána pak vlastně kryje celou přední poševní stěnu a její přední okraj spočívá až za stydkou kostí. V gynekologické ordinaci je možno použít třeba instruktážního obrázku.

První lekcí je však v každém případě vyhmatání vlastního děložního čípku. K tomuto gynekologickému samoobslužnému vyšetření jsou zapotřebí jenom dobře umyté ruce a ne příliš dlouhé nehty. Nepotřebujeme ani gynekologický vyšetřovací stůl. Ukazováček a prostředník zavádí žena nejlépe vleže, nebo v mírném podřepu s jednou nohou více pokrčenou a opřenou třeba na nějaké stoličce. Děložní čípek vyhmatáme na konci jako tuhý vypouklý útvar, některé ženy popisují tento hmatový vjem tak, že jim to prý připadá jako nahmatání špičky nosu. Na jeho vrcholu děložního čípku, na jeho vypouklině je prohlubenina nebo důlek – tudy vede otvor do dělohy, ten je ovšem jenom velice tenkým kanálkem, který je opatřen zpravidla hlenovou zátkou. Touto malou dírkou a tenkým kanálkem se spermie dostávají do dělohy, proto musí být při správně zavedeném pesaru celý děložní čípek překryt. V praxi je možno použít postup, že nejdříve zavede diafragmu gynekolog, potom se žena sama prsty přesvědčí o jejím správném zavedení a potom už to může zkoušet sama. Výsledky pokusů opět kontroluje lékař, který může opravit případné špatné zavedení.

Samotná diafragma, třeba i naprosto dobře zavedená, by ovšem zdaleka nebyla úplně spolehlivou antikoncepční ochranou. Kovové pružící okraje sice dobře přilehnou k poševním stěnám, spermie je však mikroskopický útvar a při každé ejakulaci je jich uvolňováno mnoho miliónů. Můžeme si tedy dobře představit situaci, že mezi okrajem pesaru a poševní stěnou přece jenom nějaká ta spermie může proklouznout. Ke zvýšení antikoncepční účinnosti diafragmy se tedy používá ještě nějaký další chemický prostředek, bývá to většinou antikoncepční želé s obsahem 9-nonoxynolu, látky, která je dnes univerzálně používána k znehybňování spermií a sama nemá na lidský organismus žádné škodlivé účinky. V současné době je ovšem podobných prostředků na našem trhu nedostatek. Taky je možno použít tabletu Patentex-oval, která obsahuje stejnou látku. S poševní diafragmou se však v žádném případě nesmějí používat masti, oleje a mastné krémy, které by mohly narušit materiál, z něhož je tento prostředek zhotoven. To jsme si ostatně připomněli už u prezervativů.

Dobře zavedený pesar v sobě žena vůbec necítí. Pokud by snad přece pociťovala nějaký tlak nebo jí byla zavedená diafragma nepříjemná, svědčí to buď o špatném zavedení nebo o chybné velikosti tohoto prostředku. Při pohlavním styku diafragma vůbec neruší ženu ani muže, to je značný rozdíl oproti kondomu, který ve srovnání s pesarem představuje přece jenom trochu větší nepohodlí.  Kondom je totiž zapotřebí nasazovat bezprostředně před pohlavním stykem na ztopořený pohlavní úd, naproti tomu pesar může být zaveden kdykoliv. Žena si ho může zavést se značným předstihem, třeba ještě dlouho před tím, než vyrazí večer do společnosti, může ho nosit třeba celý den, ale v takovém případě, pokud mezi zavedením a souloží uplyne delší doba než tři hodiny, doporučuje se před pohlavním stykem zavést navíc ještě antikoncepční tabletu. Velice důležité je ovšem upozornění, že pesar nesmí být odstraněn dříve než za 6 hodin po souloži. A ještě jedna ohromná výhoda proti kondomu. Zatímco prezervativ je jednorázovou pomůckou, je pesar určen k mnohonásobnému použití. Pokud tedy žena není zrovna nějakou sexuální přebornicí, vydrží jí pesar při rozumném užívání až rok až dva. Musí ho ovšem pravidelně z pochvy vytáhnout, opláchnout, osušit a prohlédnout, zda nemá nějaké viditelné trhlinky.

Na rozdíl od mnoha jiných antikoncepčních metod nemá použití poševní diafragmy žádné omezení. Snad nemusím dodávat, že takovýto prostředek není možno použít při prvním pohlavním styku v životě. Úzkým otvorem v panenské bláně nelze pochopitelně tuto pomůcku protáhnout. To už by připomínalo téměř zázračné umění Ježíškovo, protože jedna šestiletá dívenka se nedávno chlubila, že ten protáhl pod stromeček klíčovou dírkou sáňky. Překážku v použití pak kromě hymenu představují už jenom záněty pochvy a děložního čípku, nebo přecitlivělost na gumu. Někteří škarohlídové upozorňují u nositelek na poněkud častější záněty močového měchýře, způsobené pravděpodobně dlouhodobým tlakem pružiny. Takové ženy musí pochopitelně dobu zavedení pokud možno zkracovat.

Pokud se týká spolehlivosti této antikoncepční metody, údaje se rozcházejí snad ještě víc než u periodické sexuální abstinence. Ono totiž i tady bude záležet především na pečlivosti užívání a správnosti zavedení. Většinou se tyto údaje pohybují od 3% do 18% případů selhání. Skoro bych řekl, že to vysoké procento selhání zahrnuje spíše ženy, které si pesar zavádějí špatně nebo občas dokonce riskují soulož bez této ochrany. Riziko selhání je dvojnásobné u žen mladších 30 let a u těch, které souloží častěji než čtyřikrát týdně.

Velice užitečným doporučením je možnost současného použití mužské a ženské bariérové metody. Znamená to účinek poševní diafragmy jištěné mužským prezervativem – tedy guma na gumu. Kombinace těchto dvou metod znamená pro spermie téměř neprůstřelný pancíř a její spolehlivost je srovnatelná s těmi nejdokonalejšími antikoncepčními způsoby.

Ženské bariérové metody a z nich zejména diafragma slaví v současné době na celém světě jakousi renesanci a jejich obliba rok od roku roste. A ještě jednu nespornou výhodu musíme zaznamenat. Je to prokazatelně nižší výskyt rakoviny děložního čípku u žen, které bariérové metody dlouhodobě používají. Tato zhoubná a nebezpečná nemoc má totiž nespornou souvislost s infekcí přenášenou hlavně pohlavním stykem.

Cervikální pesar -klobouček