Klub lupusinek

EMOCE- NEMOCE

Staří Číňané brali svobodu vyjadřování emocí za základ lidské existence.Jak je vyjádřeno v knize „Kazatel“ : „Všechno pod nebem má určenou chvíli a svůj čas:…je čas plakat,čas truchlit,…i čas smát se , čas poskakovat.“

Jak emoce způsobují tělesnou nemoc?  

Pokud si všímáme mezních situací, kdy je např.tělo stresováno, začne okamžitě produkovat vlny adrenalinu a dalších působků a připravujeme se „k akci“.Když pomine situace, která stres či strach vyvolala, mysl a duch se uklidní, tělo také – to je mechanismus homeostázy, jež je přirozený.
U mnoha lidí jsou ale stresové situace tak časté, nebo intenzivní, že se už nejsou schopni vrátit do normálního stavu fyzických funkcí. Tělesné efekty se stanou chronickými a za čas se dostaví nemoc.
Malé děti obvykle nejblíže naplňují čínskou představu emocionálního zdraví.Jednoduchý přechod emocí je u dětí dosahován s lehkostí,která je u dospělých těžko možná.Tato emocionální svoboda, doprovázená vitalitou ducha, činí společnost dětí tak obohacující a příjemnou.
Když se charakter dítěte zformuje chováním své rodiny, prožitou životní zkušeností a genetickými dispozicemi, některé emoce začnou u něj převažovat, zatímco jiné budou potlačeny.Dítě si postupně osvojuje předpoklady k různým emocím, jeden nebo více elementů ztratí rovnováhu s ostatními, vychyluje se i Jin/Jang.

Je to právě vývoj temperamentu, který vytváří dlouhodobé konstituční nerovnováhy v Čchi člověka. Tyto nerovnováhy pak způsobují, že někdo se stane např. bázlivým,či osobou chronicky neradostnou, nepoužitelně citlivou, nebo nevysvětlitelně nevrlou.

Je velmi obtížné určit, které konstituční nerovnováhy Čchi jsou primárně vrozené a které získané. Diskuse „příroda versus péče /“nature versus nurture“ / bude zřejmě pokračovat, dokud lidé budou studovat lidství – ať už jsou to pedagogové, psychologové, akupunkturisté nebo kdokoli, kdo se zajímá o formování lidského charakteru.
V souvislosti s příčinami nemocí probrali Číňané obrovské množství emocí a vybrali z nich hlavních sedm- neměly by být brány však příliš omezeně. Mnoho dalších může s těmito spolupůsobit. K nim je přiřazeno pět elementů, které jsou primárně tou kterou emocí zasaženy.

Zlost (odpovídá elementu) ........  Dřeva
Radost .......... Ohni
Obavy/Přemítání ........... Zemi
Smutek .................. Kovu
Strach ................ Vodě
Hrůza  ....................... Vodě/Ohni

ZLOST

Nadměrná a nevypuštěná /nevyjádřená, skrývaná/ zlost vážně poškozuje játra a element Dřeva.

Mnoho z nás má se zlostí problémy. Někteří lidé jsou výbušní, někteří se potenciálu vlastního vzteku děsí, někteří jen zřídka dokážou svůj vztek vyjádřit a jsou i tací, kteří ho dokonce nejsou už schopni ani cítit, rozpoznat.

Aristoteles tento problém popsal zřejmě lépe, než kdokoli jiný: „ Je lehké se rozvášnit-to svede každý- avšak hněvat se s tou pravou osobou, do správné míry, ve správný čas, kvůli správné věci, správným způsobem- to lehké není a každý to neumí.“

Zlost je náš pokus změnit situaci, která se nám nelíbí a která se zdá neúnosná. Číňané berou dlouhodobý, nebo nezvládnutý hněv jako pravděpodobně nejdestruktivnější emoci pro naše zdraví . Emoce zlosti nemusí být však jen příčinou disharmonie, tato emoce se může projevit i jako důsledek vnitřní disharmonie jiné.Účinek alkoholu na játra, jak je dobře známo, se projevuje u některých lidí zintenzivněním zlosti atp. Lidem, kteří mají zvláštní těžkosti s hněvem, je doporučováno vyhnout se nadměrné konzumaci látek, které jsou jedovaté jejich játrům- jako právě alkohol,drog,čokoláda a tučná, těžká jídla.

RADOST

Může se to zdát trochu divné, uvádět tak příjemnou emoci jako příčinu nemoci, ale jak její nedostatek, tak i přebytek jsou škodlivé elementu Ohně a zejména srdci.Mnoho lidí se snaží o neustálou radost, jako by „být v pohodě“ bylo alfou i omegou sociálních vztahů, to však nesmírně zatěžuje element Ohně.

Radost je sociální emoce.Každý může být spokojený a šťastný sám se sebou,ale smích a radost se obvykle nejvíce projevuje ve společnosti jiných lidí.Osamocení a izolace mohou ohrozit radostnost až do té míry, že je to pro zdraví skoro zhoubné.

OBAVY- PŘEMÍTÁNÍ /ZAMYŠLENOST/

Obavy jsou častým důsledkem poruchy v elementu Země, anebo to také může být příčina jeho nadměrné zátěže.

Obavy mohou vyvolat zastavení mysli, která potom neustále přechází přes jedny a tytéž myšlenky tak intenzivně, že to začne poškozovat zdraví.Někteří lidé dokonce vykazují tu nemilou vlastnost, že nemají-li zrovna nic, čeho by se obávali,určitě si něco najdou.

Jeden z komentátorů I-ťing shrnul tento syndrom takto:

“Všechno myšlení, které odbíhá od věcí přítomné situace, poslouží pouze k vzniku bolestí srdce."

Akutně i dlouhodobě mohou obavy vyústit v nadměrnou zamyšlenost, zaujatost nebo nutkavost (obsesi). Někteří lidé jsou tak vtaženi do svých myšlenek, že je pro ně těžké usnout, soustředit se, nebo být naopak spontánní s jinými lidmi. Stávají se stále více nespolečenskými tím, jak se stahují do svého vlastního světa myšlenek. Často se to stává lidem, jejichž práce vyžaduje mnoho myšlení, nebo lidem, kteří jsou přemoženi vlastními problémy.

Obavy mohou vést k depresi a úzkosti, v horším případě k vážným duševním onemocněním. Žaludeční vředy (žaludek je jedním z Orgánů elementu Země) jsou i na Západě spojovány s lidmi náchylnými k obavám.Terapeuti TCM berou vředy, stejně jako další stovky symptomů, jako způsobené obavami.

Martin Luther přesně chápal ničivý fakt obav, když napsal: 

Těžké myšlenky přinášejí tělesnou nemoc, když je duše utiskována, je i tělo“.

SMUTEK

Ačkoli nemá západní medicína k dispozici pochopení fyziologického mechanismu, je fakt, že intenzivní zármutek silně narušuje osobní zdraví, velmi dobře znám ve všech kulturách.

Celkově je přirozené (a opak přirozený není) cítit zármutek nad smrtí blízkého člověka, ale po čase je pro zdraví nutné, aby se pocit ztráty ve své intenzitě zmenšoval. Někteří lidé cítí něčí ztrátu i po letech se stejnou intenzitou, s jakou ji cítili v prvních týdnech a měsících. Pro nezúčastněného člověka může být očividné, že takováto osoba je stále nadměrně stižena smutkem.

Ať už je to jakkoli, pravděpodobně ještě více zničující je, když člověk není schopen takovou emoci vyjádřit.

Turecké přísloví říká:

„Kdo skrývá svůj zármutek, pro toho není léku“.

U fyzických onemocnění je jistě obvyklé, že se zhoršují, pokud osoba není schopná poradit si se svým smutkem, nebo ho vyjádřit. Smutek je velkým problémem mnoha lidí. Pocit ztráty, zklamání, lítosti a melancholie, to jsou formy smutku, které mohou prostupovat lidským duchem. Toto nejsou emoce, které jsou bez zábran projevovány druhým, ale pokud terapeut dosáhne intimity ve vztahu s pacientem, pak bude zřejmé, že smutek způsobuje poruchy v elementu Kovu.

STRACH – ŠOK

Strach zasahuje převážně element Vody, orgány Ledvin a Měchýře. Výše v této kapitole jsem popsala, jak působí strach na tělo: zvýšení produkce adrenalinu, zvýšení svalového tonu, zvýšení pulzové a dechové frekvence. Nočnímu pomočování u dětí jako častému příkladu symptomu vyvolaného úzkostlivostí a roztáčející spirálu strachu, vedoucímu nás k pozůstatkům napětí a bolesti v dětství, je nyní věnována velká pozornost.

Náhlý šok je velmi znepokojující a může někdy zanechat svou stopu na Ledvinách nebo Srdci, avšak chronická úzkost je obvykle mnohem destruktivnější. Úzkost a strach jsou neobyčejně nepříjemné stavy, které mohou ovlivnit téměř všechny situace v životě.

„Každý malý ústupek úzkosti je krokem pryč z přirozeného srdce člověka“.

Často se ale zdá, že člověk musí být trochu osobností, aby takové pocity překonal. Bázlivost, tak jako i ostatní emoce, jsou aspektem ducha a obvykle nemohou být vysvětleny rozumem. Například v případě, že má někdo fobie z pavouků, nehraje vůbec roli, jak často si taková osoba říká, že jí opravdu nemohou ublížit, strach zůstává stále stejně intenzivní. Pocit být lapen jako králíček ve světlech reflektorů, chycený do dilematu, zda bojovat či utéct, hraje svoji jemnou úlohu u miliónů lidí nesčetněkrát za den.

Strach má i své pozitivní stránky: Všichni se potřebujeme cvičit v tom, abychom si dávali pozor.

Aischylos napsal: „Jsou chvíle, kdy je strach dobrý. Musí si držet své ostražité místo ve vládě srdcem.“ Více jangové, otevřené, extrovertní emoce zlosti a radosti musí být vyvažovány více jinovými, osobními, introvertními emocemi smutku a strachu, aby byla osoba v principech jing a jang vyrovnaná. Hua Shou, jeden z mnoha komentátorů Nan-Ťing, v roce 1361 napsal:

Lze přijít na to, že zármutek, myšlenky, zuřivost, zlost, pití, jídlo, pohyb a úsilí způsobují poškození, pokud se příliš rozvinou. Samozřejmě, člověk se nemůže rozvíjet bez zármutku, myšlenek, zuřivosti, vzteku, jídla a pití, pohybu a úsilí. Pokud se rozvoj těchto schopností drží středu, jak by mohl skončit zraněním? Jakýkoliv případ přebytku nevyhnutelně člověka poškozuje. Proto se ti, kteří jsou sběhlí v přežití, vyhýbají extrémům a přehánění. Přizpůsobují se středu, a to stačí.

Čínská koncepce následování „Střední stezky“ (mimochodem toto je také hlavní princip buddhismu, i když spíše ve sféře duchovní), vyhýbání se extrémům, je základem jejich pohledu na vyhýbání se nemocem a navození dlouhověkosti.

V samém srdci jejich medicínského systému leží vědomí, že nerovnováha emocí vede k nerovnováze ve fyzických funkcích. Smutné je, že tato pravda vzala téměř za své ve vědecké revoluci, která se udála v posledním století v západní medicíně.

Byla však velmi dobře známa vnímavým pozorovatelům lidských stavů ve všech kulturách a po všechna historická období. Francouzský spisovatel Charles Peguy to shrnul velmi pěkně, když napsal: „Když člověk leží, umíraje, neumírá na nemoc samotnou, umírá na celý svůj život.“

m.bernardová