Jdi na obsah Jdi na menu
 


Myasthenia gravis

18. 1. 2009

 

Obrazek

Myasthenia gravis (z řečtiny a latiny : myasthenia - svalová slabost, gravis - těžká), česky myastenie je autoimunitní onemocnění v jehož důsledku dochází k unavitelnosti a slabosti příčně pruhovaných svalů , které se aktivují po obdržení signálu - nervového vzruchu, z centrálního nervového sytému.


V zakončení každého periferního nervu jsou měchýřky s látkou acetylcholinem, který se po té, co k němu dorazí nervový vzruch, uvolní do tzv. nervosvalové štěrbiny. Potom obsadí vazebná místa na acetylcholinovém receptoru, který ční na povrchu svalových buněk - vlastně na druhé straně té štěrbiny. Pak dojde k průniku sodíku a draslíku zkrz receptor a vznikne signál, a důsledkem je, že svalové vlákno se může stáhnout a sval pracuje 


Podstata nemoci je, že v těle dochází v rámci autoimunity k tvorbě protilátek přímo proti acetylcholinovému receptoru, které blokují jeho funkci, a dokonce tento receptor spolu tzv. komplementem /to je součást imunitních obranných mechanismů/ někdy i zničí. Sval tak nemůže plně fungovat a projeví se to oslabením jeho funkce v různých směrech,podle toho,kde je sval uližený a na jakém pohybu spolu-pracuje v těle...


Myasthenia ještě souvisí s orgánem, který se jmenuje thymus - brzlík, což je orgán, který souvisí s vyzráváním imunitních buněk /je to jakási "školka" pro imunitní buňky, kde se učí, jak fungovat/Obrazek

Thymus (brzlík) - je hlavní orgán imunitního systému. Je umístěn za hrudní kostí. Největší úlohu plní thymus už v průběhu nitroděložního vývoje a v období kolem narození.
Do thymu proudí z kostní dřeně nezralé lymfocytové buňky a zde se nepřetržitě a intenzívně množí. Během tohoto procesu nabývají snášenlivosti k buňkám svého organismu a současně schopnosti rozpoznávat pozměněné vlastní buňky a všechny cizí antigeny. Pod jeho vlivem tak vyspívají do plně hodnotných, zralých, dlouho žijících lymfocytů.
V dospělosti, kdy už je organismus lymfocyty vybaven, se thymus zmenšuje, po šedesátém roce věku je prakticky nečinný. I velice malý thymový zbytek je však schopen se v případě potřeby probudit, např. po velké ztrátě lymfocytů vyvolané ozářením, a znovu se ujmout svých úkolů.
Poruchy ve funkci thymu vedou k tomu, že některé generace T-lymfocytů přestanou bránit organismus před vnějšími škodlivými vlivy.


Obrazek

 

 

 

U mladších pacentů (cca do 50 let) se u myastenie objevuje zároveň zánět brzlíku. Ten je důsledkem toho, že brzlík obsahuje svalům podobné buňky (myoidní buňky), jejichž součásti jsou rozpozávány jako tělu cizí úautoimunitní zánět/. Ložiska zánětu  jsou viditelná jako nahromadění bílých krvinek, tzv. autoreaktivních B a T lymfocytů, které se dostávají do krevního oběhu a potom, celé popletené, útočí také proti buňkám  acetylcholinových receptorů. Nelze zjistit, co je dříve, jestli zánět v thymu nebo útok proti acetylcholinovým receptorům - autoimunita prostě vzniká bez zatím ještě neobjasněné příčiny a zkoumání v této oblasti pokračuje.


Hlavní je, že se tato nemoc dá úspěšně léčit - držet od kontrolou - a všechno o ní, včetně léčby, diagnostiky, diskuse s podobně nemocnými, postupy, jak se s ní "kamarádit"...a podobně, najdete na těchto speciálních krásných a instruktivních stránkách:


 

http://www.myastheniagravis.cz/


 

Náhledy fotografií ze složky Andělé

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář