Celiakie, nesnášenlivost lepku

11. 2. 2009

Spolehlivou léčbou celiakie je opravdu pouze dieta

Celiakie (jiným názvem celiakální sprue, glutenová enteropatie) je celoživotní autoimunitní onemocnění, které se může projevit hned od prvního kontaktu s lepkem, ale i v pozdním dospělém věku a tím může podstatně mást jejího nositele, ale i mnohdy lékaře...

Příčinou zdravotních potíží je lepek, který je součástí obilných zrn. Po jeho naštěpení v horní části trávicí trubice dochází u geneticky disponovaných jedinců k nepřiměřené imunitní reakci organismu na bílkovinné součásti lepku (konkrétně látky prolaminy). Jejím důsledkem je nejen poškození střevní sliznice a tvorba protilátek, ale přetížen je celý systém obranyschopnosti a může dojít i ke vzniku dalších chorob (hlavně autoimunitních, které se tím pádem sdružují ve větší celky - kterým se pak říká "překryvné syndromy").

Nové objevy umožnily do diagnostiky celiakie zavést stanovování autoprotilátek (transglutaminázové, endomyziální). Užití těchto protilátek ukázalo, že celiakie postihuje až 0,5–2 % populace a že klinický obraz choroby je velmi rozmanitý.

Příznaky nemusejí mít povahu pouze zažívacích obtíží, neprospívání, hubenosti a anemie (nedostatku většinou červených krvinek).

V dětském věku se uvádí poměr zažívacích obtíží k tzv. mimostřevním příznakům 1 : 1 , ale v dospělosti je tento poměr posunut ještě více právě k mimostřevním

obtížím.

Příznaky střevní a mimostřevní se mohou také často kombinovat.

Zažívací obtíže na sebe nemusejí brát klasicky popisovaný obraz chronického průjmu s neprospíváním organismu, ale mohou být jemnější, např. bolesti břicha a nadýmání, někdy i zvracení, stagnace nebo úbytek váhy.

Mimostřevní příznaky představuje chudokrevnost (obvykle nereaguje na léčbu), patologické projevy na kostech (u dětí křivice, u dospělých projevy osteoporózy, snadnější vznik zlomenin), poruchy plodnosti u žen (ZTRATA NEBO JEN PORUCHY MENSTRUACE) ale i poruchy plodnosti u mužů.

U dětí je významným projevem porucha růstu a opožďování nástupu puberty.

Mohou se objevit i kožní příznaky, a to svědivé puchýřky na končetinách, trupu a hýždích. Obtíže mohou být spojeny se změnou nálady a únavou.

Současně s celiakií se častěji objevují i jiné autoimunitní choroby, jako je zánět štítné žlázy, nemoci kloubů autoimunitní , cukrovka 1. typu, onemocnění jater, kloubů, neuropsychiatrické choroby.

Častěji jsou celiakií postiženi i jedinci s Downovým a Turnerovým syndromem.

Obrazek

Nezbytné je vyšetření sliznice tenkého střeva (většinou spojená s biopsií a odběrem vzorku,který se pak posílá do laboratoře na histologický průzkum). Při stanovení diagnózy se vychází ze zhodnocení obtíží nemocného, stanovení hladiny protilátek a vyšetření střevní sliznice v době, kdy ještě pacient nedrží bezlepkovou dietu. Odběr sliznice tenkého střeva se provádí při endoskopickémvyšetření jícnu, žaludku a tenkého střeva. U malých dětí se k němu používá bioptická kapsle, kterou pacient spolkne a ta prochází až do tenkého střeva.

Pomáhají také pacientská sdružení

Zvláště po zjištění diagnózy a při zavádění bezlepkové diety je vhodné poradit se s některým z pacientských sdružení a využít jejich zkušeností s výběrem potravin, jejich technologickou přípravou i motivací, jak dietu dodržovat, či se účastnit jejich akcí.

Sdružení celiaků ČR: Společnost pro bezlepkovou dietu:

www.coeliac.cz

či Poradenské centrum pro celiakii a bezlepkovou dietu:

www.bezlepkovadieta.cz

Hlavně je tedy třeba vyloučit z jídelníčku potraviny obsahující pšenici, žito, ječmen a oves a to včetně výrobků, kde se vyskytují i ve stopovém množství. Vyrovnání se s dietou není vždy bezproblémové a její porušování, především v období dospívání, není neobvyklé.

Nedodržování diety vede však k rozvoji slizničních změn na tenkém střevě, i když se neobjevují klinické obtíže. Nedodržování diety vede k vyššímu výskytu zhoubných nádorů zažívací trubice, vzniku osteoporózy a vyššímu výskytu dalších autoimunitních onemocnění.

Pacient s celiakií by měl být dále sledován, pravidelně vyšetřován a léčen gastroenterologem.

Platí to i tehdy, když nemocný nemá zdravotní problémy a dodržuje

dietu. Je třeba, aby byl jedenkrát ročně vyšetřen, a to včetně stanovení protilátek – tím se zjistí, jak dietu dodržoval. Nemocný ji totiž může porušit i nevědomě.