Jdi na obsah Jdi na menu
 

Imunosupresiva-vysvětlení

11. 10. 2007

 

 

  • Které léky označujeme jako imunosupresiva?

     

    Obrazek

  • Je dobré vědět :

     

    1. Imunosupresiva - léky, které vedou k potlačení množení imunitních buněk.

    2. Imunosupresiva patří do větší skupiny látek,která se nazývá CYTOSTATIKA.

    • Ve vysokých dávkách tím je potlačeno množení buněk natolik, že může dojít i k potlačení normální funkce imunitního systému, tedy obranyschopnosti proti škodlivinám zevního prostředí (především virům a bakteriím). Takto vysoké dávky se podávají především u léčby maligních onemocnění (rakoviny), protože cílem je zahubit buňky nádoru, které se nekontrolovatelně množí.
    • Lidé, léčení vysokými dávkami léků s imunosupresivním účinkem, bývají ohroženi častějším výskytem infekcí. (Ty se však většinou zvládají snáze než nádor samotný.)
    • Léky, které se osvědčily v léčbě rakoviny krve (především lymfocytárních leukémií - tedy nadměrného a nekontrolovatelného množení buněk imunitního systému, zvaných lymfocyty), se dají využít i v léčbě autoimunitních onemocnění, způsobených lymfocyty. Lymfocyty jsou imunitní buňky zodpovědné za rozpoznávání vnějšího nepřítele, ale i vlastních tkání. Vlastní tkáně nesmějí napadat. Jestliže se množí buňky schopné napadat vlastní tkáně, jde o poruchu funkce imunitního systému a je nutné tyto buňky zahubit nebo znemožnit jejich činnost.

     

  • Cytostatika jsou obecné látky, které jsou schopny zastavit nebo omezit množení buněk (to vyplývá i z jejich názvu cytos = buňka, statere = zastavit).

    Většina z nich má účinek nespecifický, to znamená, že cytostatika nerozpoznávají samotné buňky nádoru, ale zasahují do buněčného cyklu během množení buněk.

    Buňka, který se množí, je vůči jejich působení velmi citlivá. Tedy většina buněk, které se množí. V lidském těle jsou tkáně, v nichž probíhá neustálá obnova buněk, a tkáně, které se neobnovují. k těm prvním patří např. krev, imunitní systém, kostní buňky, buňky vlasových folikulů, pohlavní buňky, k těm druhým např. centrální nervový systém, svaly, ledviny atd.

    Vliv cytostatik bude tedy na tyto orgány různý. Nejcitlivější jsou samozřejmě buňky, které mají krátký životní cyklus (červené krvinky) a buňky nejrychleji se množící (nádorové buňky). Chceme-li zahubit nádor nebo zastavit rychlý postup lupusu SLE v těle, jde všechno stranou. Proto pacient podstupuje větší riziko vedlejších účinků cytostatik - jinak zahubí nádor pacienta.

    U ovlivnění autoimunitních chorob je to jinak. Většina z nich neohrožuje pacienta přímo na životě, proto i riziko vedlejších účinků musí být zvažováno daleko více.

     

     

    Které buňky ovlivňujeme při léčbě autoimunitních chorob?

    Jsou to buňky imunitního systému, které jsou nadměrně aktivovány, a to natolik, že rozpoznávají jako nepřítele i tkáně vlastního těla a zahajují proti nim útok. Ty jsou aktivovány, jsou metabolicky velmi aktivní a množí se. Jsou jich jen určité populace, nejde o celý imunitní systém. Ten má poruchu v regulaci, tyto populace buněk se mu vymkly z kontroly.
    Pokud se rozhodneme "zlé" imunitní buňky zabít, aby lidskému tělu neškodily, je nutné vědět, že:

    • nepotřebujeme dávky léků jako u léčby nádorů
    • neovlivníme celý imunitní systém, ale jen jeho nejaktivnější části, které se vymkly normální kontrole.

    Dají se pohlídat vedlejší účinky cytostatik? JASNE!!!!

    Lékař, který léky s cytostatickým účinkem předepisuje, je odpovědný i za sledování bezpečnosti jejich podávání a za sledování, zda jsou výsledky všech pomocných vyšetření k tomu prováděných v pořádku. (To neznamená, že je nutně i lékařem, který tato vyšetření provádí. Většinu z nich provádí lékař v místě bydliště.)

    Která vyšetření jsou potřebná :

    Krevní obraz včetně diferenciálního rozpočtu bílých krvinek slouží k ověření, že kostní dřeň, zodpovědná za tvorbu krevních buněk, funguje normálně. To znamená, že cytostatiky není poškozena normální obměna a složení krevních buněk. Pokud by docházelo k dlouhodobému poklesu, znamená to, že dávku cytostatik je třeba snížit.

    Jaterní testy, jde o test, zda játra produkují správné množství toho, co produkovat mají. Tedy jestli je jejich funkce normální. Některá cytostatika mohou funkci jater narušit, a aby se předešlo jejich skutečnému poškození, je třeba jaterní enzymy sledovat.

    U některých léků (cyklosporin A) je třeba sledovat i funkci ledvin ze stejných důvodů, eventuálně se sledují hladiny podávaného léku.

    Správně by pacient léčený cytostatiky -do této skupiny patří i imunosupresiva -dlouhodobě měl prodělat jednu ročně tzv. preventivní onkologickou prohlídku zahrnující rentgen plic a vyšetření stolice na přítomnost krve. je to bezpečnostní test, který by včas odhalil přítomnost závažnějšího onemocnění plic a střev, což jsou u nás nejčastější orgány, v nichž vznikají nádory.

    Protože je ze zkušenosti s cytostatiky známo, že jsou schopna za určitých okolností potlačit aktivitu imunitního systému natolik, že imunitní systém nerozpozná a včas nezlikviduje množící se nádorové buňky, je třeba bezpečnostním opatřením věnovat dostatečnou pozornost.

    Obecně je třeba připomenout, že u pacientů s SLE se nádorová onemocnění vyskytují méně často než v ostatní stejně staré populaci. Nejsnáze si to lze představit tak, že imunitní systém je vychýlen z rovnováhy na druhou stranu - je tak aktivní, že napadá i vlastní organismus. U člověka s rakovinou je vychýlen na druhou stranu - nerozpozná ani to, co má - tedy buňky, které se začaly nekontrolovatelně množit.

    V převážné většině případů je strach z navození vzniku nádoru neodůvodněný. Nelze však podceňovat kombinaci cytostatické léčby s jinými faktory, které ke vzniku rakoviny mohou přispívat zásadní měrou. Jsou to faktory našeho životního prostředí, ale především náš životní styl. Vykouří-li někdo 20 cigaret denně, pak přispívá k navození nádorového bujení podstatně vyšší měrou ež pacient - nekuřák léčený cytostatiky. Pacient - kuřák tak své riziko rakoviny vědomě a svobodně zvyšuje. Stejně tak vysoký výskyt rakoviny tlustého střeva v naší zemi souvisí především se stravovacími návyky - nadměrným příjmem uzenin a nedostatečným příjmem vlákniny.

    Nelze pominout ani vlivy genetické. Pacienta, který má v přímém příbuzenstvu několik lidí s rakovinou, by cytostatiky léčen být neměl nebo jen, je-li to skutečně nezbytné. Je třeba, aby to včas oznámil svému ošetřujícímu lékaři. Pro ženy platí nutnost pravidelných návštěv gynekologa a po 40. roce věku i pravidelné mamografie (ultrazvukové vyš. prsů).

    Imunosupresiva používaná k léčbě SLE:

     

     

     

     Další léky a podrobnosti o léčbě lupusu SLE najdete ZDE:

    www.lupusinky.estranky.cz/clanky/lecba-lupusu

     

     

     

     

    Obrazek

 

Náhledy fotografií ze složky Vlci